STUDIO
Studio Flusser vzniklo počátkem roku 2016 – s přesvědčením, že patříme mezi domácí špičku ve fotodokumentaci architektury, designu a umění. Hranice mezi těmito obory vnímáme jako tradičně propojené. Vlastní spojení vychází z přátelství nás zakladatelů, které více než patnáct let prověřuje v různých projektech náš společný zájem o interpretaci obrazu. Nesázíme pouze na schopnost vidět a ovládnout řemeslo, ale zasazujeme se i o kultivaci širšího společenského prostoru. Klienti jsou partnery a přítomnost časem, který máme propůjčený před obrazy, které přijdou po našem vlivu.
LIDÉ A STROJE
Petr Dub (*1976, jednatel a zakladatel studia) v roce 2012 zakončil doktorské studium na FaVU VUT v Brně autorskou publikací s názvem Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě. Ve vlastní umělecké tvorbě se věnuje především zkoumání kapacity současné malby, objektu, instalace a jejich vzájemných přesahů v architektuře či ve veřejném prostoru. Autorova diplomová práce s názvem UNFRAMED byla vybrána pro evropskou přehlídku Start Point a cyklus TRANSFORMERS mezi díla finalistů mezinárodní ceny The Sovereign European Art Prize pořádané Královskou nadací v Londýně pod záštitou aukční síně Christie‘s. Autor byl nominován na cenu Essl Art Award Cee a zařazen do cyklu Start Up organizovaného Galerií hlavního města Prahy. Je spoluzakladatelem fotografické platformy Studio Flusser a od roku 2018 vede na pražské Akademii výtvarných umění spolu s Markem Medunou jeden z malířských ateliérů.
Zdeněk Porcal (*1983, fotograf a zakladatel studia), srdečný táborník, podle vlastních slov „nejhorší horolezec na světě” a fotografický purista, který ve čtvrtém ročníku vysoké umělecké školy bez zaváhání vyměnil absolutorium za svou vášeň pro fotografii. Nejčastěji jej potkáte stát na hromadě odborných knih či katalogů, pedantsky nakloněného nad stativem, popřípadě visícího jednou rukou u stropu ve snaze najít správný úhel, světlo a moment pro ideální fotografii. Startovací portfolio Studia Flusser je vystavěno především na výběru z jeho práce v období mezi lety 2010 až 2016. Ve studiu je hlavním fotografem, srdcem celého projektu a člověkem odpovědným za technické zázemí studia.
Externí spolupracovníci:
Tomáš Slavík (*1993, fotograf) První snímky zablácených cyklistů ho dokázaly nasměřovat až ke studiiu fotografie na SPŠG Hellichova a následně UMPRUM. V druhém ročníku na vysoké škole se však projevila jeho dobrudružná povaha. Sbalil 22 kinofilmů a odletěl prozkoumávat zbylé kontinenty. Do dalšího ročníku sice už nenastoupil, ale z klíčových setkání čerpá dodnes. V současné době ho ve fotografii zajímají všechny odlesky a stíny skla, architektury a produktového designu. Rád přijímá výzvy jak vyfotit 15ti metrový autobus jedním světlem, rád mystifikuje publikum, a rád posouvá s objekty o milimetry směrem do hyperreality. Na výsledné fotografii ho nejvíc uspokojí pocit prostoru, řádu a čistoty. Ve svém volném čase vrací zpět na začátek kruhu- k zabláceným kolů. Bikepackingové výpravy v zemích dalekých i blízkých považuje za jeho mentální zdroj. Navazující výstupy jako jsou přednášky, knihy a tisky pak za svou volnou tvorbu.
> Do roku 2020
Vojtěch Veškrna (*1988, fotograf), absolvent fotografie na FAMU – srdcem však ateliéru 304 na pražské UMPRUM, kde strávil roční stáž.Jeho absolventská kniha My Air Force vyhrála v roce 2016 festival Self Publish v Rize, byla vybrána mezi finalisty ceny Anamorphosis Prize, díky které se návazně stala součástí sbírky galerie MoMa v New Yorku. Později následovalo i ocenění Nejlepší východní fotografická publikace roku 2016 a kniha se objevila na seznamu oblíbených knih z téhož roku umělkyně Anouk Kruithof, fotografa Marka Powera či galeristky Reginy Marie Anzenberger. Vojtěch v roce 2013 získal ocenění módní fotograf roku na Mercedes Benz Fashion Weeku v Praze. V letech 2013 – 2016 pracoval ve Varšavě pro mezinárodní fotografický kolektiv Sputnik Photos (sputnikphotos.com), kde se podílel na fotografické, knižní a výstavní činnosti kolektivu. Ve své volné tvorbě provádí hlubinový průzkum svých fascinací, který následně transformuje do fotografické podoby nebo objektu. Má rád slunce, dobrou kávu, hodnotné rozhovory (a občas si sebou na lokaci zapomene vzít foťák).
> Do roku 2020
Karin Grohmannová (*1987, architektka a teoretické zázemí studia) se navrhování věnuje okrajově, většinu času a energie věnuje organizaci architektonických soutěží. O architektuře ráda píše, ať už kriticky, popisně nebo vědecko-výzkumně. Naprostou většinu věcí podniká ve spolupráci a myslí si, že je to tak správně: v Praze je doma v týmu CCEA MOBA a nově asistuje ve výuce krajinářské architektury na FA ČVUT. Texty o umělcích a umění překládá zejména pro brněnskou Strom Art Gallery, díky které se překladům do angličtiny právě na tomto umělecko-architektonickém poli začala věnovat intenzivněji…
Další externisté:
Věříme na nezbytnou integritu kvality, a proto to, co neumíme – neděláme! Na druhou stranu působíme ve specifickém oboru, který lze od určité úrovně přehlédnout jediným pohledem. Našim klientům jsme proto schopni zprostředkovat kontakt s výjimečnými architekty, umělci, grafickými a produktovými designéry či s dalšími kolegy spojenými s naší působností. Hledáte-li kvalitu odpovídající naší práci, s potěšením, v rámci společných projektů, zprostředkujeme vzájemný kontakt.